Diastáza

Posted by in

Diastáza přímých břišních svalů (musculus rectuc abdominis) znamená jejich rozestup v místě vazivového pruhu – linea alba a jelikož je linea alba vazivovým spojením všech břišních svalů, je s jejím rozestupem narušena jejich souhra a břišní stěna je oslabena. Když se svaly rozestoupí, vazivo se roztáhne do stran a tím se ztenčí a oslabí. Pak je zde riziko problémů s páteří, špatného držení těla, vystouplého břicha a pupíku, vzniku pupeční kýly, inkontinence, zažívacích potíží.

Diastáza může vzniknout v úrovni pupíku (52%), nad pupíkem (36%, u těhotných), pod úrovní pupíku (11%, spojeno s tříselnou kýlou).

Vzniká u žen během těhotenství (fyziologické působení rostoucím plodem, hormonální změny), po porodu by se měla do 6-8 týdnů uzavřít. U mužů při provádění nevhodných cviků (sed-leh, sklapovačky, těžké váhy), u starších mužů v důsledku stárnutí, obezity. U sportovců jí vídáme téměř vždy – přetížení břicha. Diastáza může vzniknout i u dětí – špatné a časté sezení v autosedačce a nebo v kvalitě psychomotorického vývoje došlo ke změnám, které ovlivnily funkci břišní stěny. Také často vzniká u osob se zvýšenou získanou nebo vrozenou laxicitou (volností) vaziva – hypermobilita, po častých operačních zákrocích v oblasti břišní stěny, u lidí se sedavým zaměstnáním nebo zdvihajících těžká břemena.

Zde bych se chtěla zaměřit na diastázu, která přetrvává v období po porodu (když se neuzavře po cca 8 týdnech), ikdyž projevy jsou stejné ať jde o ženy či muže.

Jak poznáte, že máte diastázu?

Diastázu pravděpodobně máte, pokud jste již po porodu a stále vypadáte, jako těhotná, můžete mít  stejnou váhu, jako před těhotenstvím, ale lidé si Vás pletou s těhotnou, pravidelně cvičíte, děláte aerobní aktivity, cvičíte cviky na hluboký stabilizační systém (core), ale Vaše břicho je stále velké, trpíte bolestmi zad, můžete trpět inkontinencí, máte vystouplý pupík, trápí Vás trávicí potíže a při pohybu směrem vpřed (sed-leh) se Vám ve středu břicha udělá jakási stříška. Nemusíte mít všechny zde uvedené projevy.

Vyšetřit na diastázu se můžete i vy doma. Cílem je zjistit, kolik prstů se vejde do prostoru mezi oběma přímými břišními svaly a také jak hluboko se dostanou.

Lehnete si na záda s pokrčenými koleny, povolíte břišní svaly a položíte tři prostřední prsty do pupíku (směřují k chodidlům). Pak zvednete pouze hlavu (ne ramena od podložky), nezatínáte břišní svaly!, možná budete muset použít prstů více (i obě ruce), pokud je rozestup velký a zjistíte, kolik prstů se vám do mezery mezi svaly vejde. Také zjistíte, jestli je vazivo hodně mělké nebo dokonce ucítíte tepání (to je vazivo hodně slabé) – to se již jedná o diastázu. Pokud je vzdálenost svalů od sebe do 2 cm a hloubka jen asi jako když hmatáte mezeru mezi klouby na rukou, diastázu pravděpodobně nemáte.

Vždy, když ke mně přijde klientka, co rodila (a je jedno, jak je dlouho po porodu), jí vyšetřím, zda má či nemá diastázu a jak je případně velká. Na břicho při diagnostice se zaměřuji ale také i u mužů a dětí, což je důležité pro další cvičební postup.

A co dělat, když zjistíte, že diastázu máte?

Je potřeba se zaměřit na cvičení středu těla (core) správným a efektivním způsobem. Cvičit vsedě nebo ve stoje, kdy dokážete zapojit a přitáhnout příčný břišní sval (m.transversus abdominis) k páteři a udržíte ho tam. Necvičte vleže – to břišní svaly ztěžknou a tlačí na orgány. Nedělat žádné sedy-lehy, zkracovačky a ani šikmé zkracovačky, nevhodný je pohyb křížem vpřed (tenis , golf) – při něm dochází k nůžkovitému pohybu přímého břišního svalu a tím se diastáza zvětšuje. Nedělejte činnosti, při kterých se prohýbáte v kříži (mosty, plavecké styly prsa, znak), při kterých se rozestupují žebra a opět dochází k napínání vaziva. Tlak na vazivo může vznikat i vahou vnitřních orgánů, když klečíte na všech čtyřech (cviky plank, kliky), nošením dítěte v nosítku na břiše, nesprávným zvedáním břemen, vstáváním, sedáním a leháním. To vše je nutné hlídat, aby se diastáza ještě nezvětšovala. Každému klientovi s diastázou je třeba individuálně kontrolovat pohmatem během cvičení reakci přímého břišního svalu, správné nastavení žeber a dýchání.